EUNOMIA - The Chronicles of Eunomia Part II

Zatímco norský hudebník Marius Danielsen svoji powermetalovou trilogii s názvem "Legend of Valley Doom" uzavřel už před dvěma lety, jeho bratr Peter si dával s druhým dílem tematicky i obsahově spřízněného projektu Eunomia načas. Dílo se každopádně podařilo, a tak se můžeme opět vrhnout do světa barvité fantazie plné statečných bojovníků a hrdinských příběhů. Především máme ale možnost užít si operně pojatý symfo-power metal, ve kterém se střídá několik zpěváků..více

[recenze]

[17.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

OBLIVIUM REGNUM - Zrádce

Hráči z Depressive Reality a The Rays of the Sun dostali chuť tvoriť a výsledkom ich energie je štvorpesničkové EP "Zrádce". Piesne začali vznikať už v roku 2017 a textovo chalani čerpajú z historického obdobia vlády přemyslovských knížat a králů.

Najprv chcem pochváliť zvuk. Na jednotku. Gitary hutné, rezavé, zreteľné. Bubeník radosť počúvať, hrá sa s tými blanami i činelami. ..více

[recenze]

[16.09.2023]

[Hirax]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

RAVEN - All Hell`s Beaking Loose

Na Raven byl vždycky spoleh, ačkoliv se nikdy nedostali z lopotného heavy metalového prostředí. Jenže každá profese i každý styl potřebuje mistry a pak zástup dělníků, a když se rozdávaly karty osudu, Raven bylo souzeno hrát s těmi dělnickými. Oč se jim vždy vyhýbala světská sláva, o to vytrvalejší byli, což je (podobně jako kanadské kolegy Anvil) do pozice jakési malé legendy dostalo. Na jejich nové desky se nečeká s takovým napětím jako na alba kolegů z Nové vlny britského heavy metalu, ať už jsou to Iron Maiden, Judas Priest či Saxon a Diamond Head,..více

[recenze]

[16.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

THE UNITY - The Hellish Joyride

Jestli to takhle půjde dál, brzy se o kapele The Unity začne mluvit jako o partě odpadlíků z velkých powermetalových skupin. K dvojici Michael Ehré a Henjo Richter, kteří formaci před sedmi lety zakládali víceméně kvůli nečinnosti Gamma Ray, se nově přidal basista Tobias Exxel, jehož domovský spolek Edguy rovněž zažívá dlouhodobou hibernaci (probrání k životu je přitom v nedohlednu, pakliže k němu vůbec dojde). Německá kapela na svých dosavadních třech albech prolínala power metal..více

[recenze]

[15.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]

PUBLIC IMAGE Ltd - End Of World

Nebýt životní tragédie v životě Johna Lydona vulgo legendárního Johnnyho Rottena, jemuž letos v dubnu zemřela manželka Nora Forster, možná by žádná další deska Public Image Ltd nebyla. Lydon na nové hudbě pracoval už někdy v roce 2018, tedy tři roky po vydání předchozí studiovky „What The World Needs Now“, ale rozhodně se nejednalo o nic vážného, o nic, co by svědčilo o tom, že by se Public Image Ltd měli vrátit na scénu. Lydon měl jiné starosti, kromě péče o nemocnou manželku jej zaměstnával další ze soudních sporů..více

[recenze]

[15.09.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

HEIMDALL - Hard As Iron

Po albu „The Almighty“ se zdálo se, že Heimdall před sebou mají zářivou budoucnost. Na téhle desce si sedlo všechno prakticky dokonale, s novým pěvcem Giacomem Mercaldem se zvýraznila osobitost kapely a Heimdall zdůraznili pověst neotřelé power metalové party, o kterou si sice řekli už prvními dvěma alby, ale tam celkový dojem nabourával specificky neukotvený hlas původního křiklouna Claudia Galla. Aby o tenhle status Heimdall nepřišli, bylo potřeba potvrdit extra silnou formu ze třetího alba. ..více

[recenze]

[14.09.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

OLYMPOS MONS - Medievil

I když měl power metal v roce 2007 vrcholné období za sebou, stále vycházela - a zaplaťpánbůh stále vycházejí - alba přímo odkazující k blahodárným časům mezi lety 1996 a 2004. Svým dílem přispěli také Finové Olympos Mons, kteří debutovali povedeným albem "Conquistador" (2004), na které o tři roky později navázali počinem "Medievil". Ten bychom ve filmové terminologii mohli označit jako sequel, jelikož na něm severští autoři plynule rozvinuli původní témata, a ještě o něco více zpevnili jejich hudební struktury...více

[recenze]

[14.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

SILENT SKIES - Dormant

Kdykoli se sejdou zpěvák Tom S. Englund (Evergrey) a uznávaný americký pianista Vikram Shankar (Redemption, Lux Terminus), aby spojili svou kreativitu, výsledkem je kouzlo, tvrdí Napalm Records v souvislosti s novinkovým albem „Dormant“. Určitým stínem v tomto tvrzení může být fakt, že svět Silent Skies je ve své podstatě neměnný, takže pokud vás čarování s melodiemi a křehkými emocemi neoslovilo na tři roky starém debutu „Sattelites“, loňské album „Nectar“ tento stav mohlo jen těžko změnit, stejně jako letošní zápis „Dormant“. ..více

[recenze]

[13.09.2023]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

MEGAHERZ - In Teufels Namen

Německý rockový trh je poměrně velký, dokáže obsorbovat a uživit neuvěřitelné množství lidí. Stačí, aby se objevila jedna zásadnější a osobitá kapela, která umete cestičku na dalších dvacet let dopředu stovkám následovníků. V punk rocku se stali takovými světlonoši Toten Hosen nebo ostřejší Boehse Onkelz (stylově jakési prolnutí Kabátu a Orlíku), v techno metalu KMFDM. Industriálně metalová větev sycená zájmem tvrdě elektronických EBM spolků a Ministry časem nasála prvky gotické a taneční scény ..více

[recenze]

[13.09.2023]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

WARMEN - Here for None

Již čtyři roky uběhly od doby, kdy Children of Bodom ohlásili rozpad a následná smrt frontmana Alexiho Laiha pohřbila veškeré naděje na návrat kultovní melodeathové formace. Tehdy snad všichni považovali za samozřejmost, že o přeživších členech finského kvinteta v blízké budoucnosti uslyšíme, protože tak špičkoví muzikanti se přece ze scény jen tak ztratit nemohou. Jenomže zákonitosti hudebního průmyslu jsou někdy nepředvídatelné, a tak za celou dobu nebylo ani o jednom ze čtveřice bývalých Bodomáků hlasitěji slyšet...více

[recenze]

[12.09.2023]

[Moloch]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

Alice COOPER - Road

Když se podíváme na desky Alice Coopera v novém tisíciletí, zjistíme trochu nešťastnou skutečnost - tento vokalista vše potřebné řekl v minulém století. Skutečnost, že od roku 2000 přišla tato nesmrtelná legenda z Detroitu s osmi nahrávkami a vyžadovány jsou od něho výhradně prastaré hity z první poloviny sedmdesátých let a hitparádové majstrštyky z přelomu osmdesátých a devadesátých let, vypovídá o tom, že svůj vrchol si Cooper dávno prožil. Desky z novější doby nejsou nijak zvlášť špatné, ..více

[recenze]

[12.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

NEW YORK DOLLS - One Day It Will Please Us To Remember Even This

Informace o tom, že by se New York Dolls měli vrátit na scénu, proběhla někdy v druhé polovině osmdesátých let, kdy bylo jasné, jak velký vliv kapela na rockovou hudbu měla. Hlásily se k ní největší rockové hvězdy - Guns N`Roses, Mötley Crüe, The Cult, Hanoi Rocks a mnoho dalších, byla to až nekonečně dlouhá řada těch, kterým New York Dolls dali do vínku rock n`rollového ducha a nebýt jich a jejich prvního alba, zejména glam metalová losangeleská scéna by nevypadala stejně...více

[recenze]

[11.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

CATHALEPSY - Blood and Steel

Katalepsie je "chorobná strnulost svalstva při hysterii nebo hypnóze". To by byl pěkný název pro nějakou brutální metalovou smečku, proč si jej ale vybrala dvojice chilských hudebníků Luigi Ansaldi a Fabián Valdés, kteří prezentují bytostně melodický heavy/power, je mi záhadou. Při poslechu jejich druhého alba "Blood and Steel" se rozhodně nedostaví pocit svalové strnulosti ani hysterie, spíše naopak. Obsah této nahrávky je natolik zábavný, že by mohl posloužit jako potenciální lék na malomyslnost, a možná i na zmíněný kataleptický stav. ..více

[recenze]

[11.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

Torben SCHMIDT (SKAGARACK) - Dnes už nenatočíš takové hity jako v osmdesátých letech

Dánská kapely Skagarack spala dlouhá desetiletí. Když se v roce 1993 rozpadala (k faktickému rozpadu došlo už o dva roky dříve), rovnalo se takřka jistotě, že konec je definitivní. Jak čas postupoval, ukázalo se, že to tak žhavé nebude. Ačkoliv dnes ve Skagarack působí ze starých časů jen frontman Torben Schmidt a kytarista Jan Petersen, tihle dva mají na co navazovat. Jak bude znít jejich tvorba po třech desítkách let, je zodpovězeno prostřednictvím comebackového alba „Heart And Soul“ a teď je otázka, jestli nadšení kapele vydrží delší dobu. ..více

[rozhovory]

[10.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

SKAGARACK - Heart And Soul

Jak po letech navázat na takřka dokonalou desku „Hungry For The Game“, která je brána jako jedna z nejlepších ukázek evropského melodického hard rocku osmdesátých let? Jak přenést tehdejší feeling o více než třicet let, do doby, kdy styl, který Skagarack prezentovali, není na výsluní zájmu? To jsou otázky, které si dánská parta (nebo alespoň její dva původní členové, frontman Torben Schmidt a kytarista Jan Petersen) klást musela. Přestože Schmidt říká, že návrat kapely proběhl z touhy po zábavě, odezva publika jim lhostejná být nemůže. ..více

[recenze]

[10.09.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

ENDLESS EXAM - Voice of Passion and Agony

To, že finští Endless Exam hrají „teatraalista metallia“ aneb pro našince teatrální metal, je jasně patrné už z promo fotek čtveřice z Tampere. Důležité je, že hranice, za níž pitvořivá image slouží pouze k maskování hudebního neumětelství, zůstala v případě debutové desky „Voice of Passion and Agony“ v nedohlednu. Vzhled kapely, lehce nahánějící strach (zejména v případě zpěvačky Niny Kuronen s žánrově skvěle seštelovanými hlasivkami) a mile zapadající do béčkového horroru, spolehlivě koresponduje s muzikou ..více

[recenze]

[09.09.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ASKING ALEXANDRIA - Where Do We Go From Here

Je jen málo kapel, kterým skotačení ze stylu do stylu a experimentování napříč hudebním spektrem nezlomí vaz. Def Leppard na svém bestselleru „Hysteria“ předvedli naprosto elegantní obrat od původní zvuku, který se poohlížel až heavymetalovým směrem a výsledkem byl nadčasový fenomén. Když ale Mötley Crüe chtěli zkusit něco jiného na bezejmenném albu, byl z toho propadák jako vrata. A to jsme jen u největších hegemonů. Co teprve kapely, které nemají svou pozici na scéně zdaleka tak pevnou. ..více

[recenze]

[09.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]